Články

O tom i spoustě jiných věcí a hlavně o biologické ochraně je rozhovor v pořadu Dopolední host Českého rozhlasu České Budějovice Naši západní sousedé považují chemii na zahradě za osobní selhání, říká rostlinolékař Jiří Nermuť | České Budějovice Ocenění za inovativní podnikatelský nápad nemusí nutně získat nejmodernější počítačová technologie vedená umělou inteligencí. Entomolog a rostlinolékař Jiří Nermuť ho dostal za své biopesticidy, které přináší ekonomickou i ekologickou udržitelnost v pěstování plodin. Místo vědecké práce se chce vítěz soutěže JihoCzech do budoucna mnohem více věnovat vlastnímu podnikání. 

S postupujícím jarem se množí dotazy na to, jak se vypořádat s mravenci. Poslední takovýdotaz vznesla moje kadeřnice paní Lišková. Jak to s nimi ale doopravdy je? Škodí nebopomáhají? A jak se s nimi vypořádat?Mravenci určitě patří mezi užitečné organismy, i když nám někdy dovedou pořádně zatopit.Faktem je, že každá mravenčí kolonie pochytá každý den stovky kusů nejrůznějšího hmyzu ajiných bezobratlých, škůdce nevyjímaje. Potud jsou tedy jasně vítanými obyvateli našichzahrad. Bohužel však mravenci, podobně jako my lidé, mají velikou vášeň pro sladké. Ajedním z nejlepších zdrojů cukru v každé zahradě jsou mšice, respektive medovice, kteroumšice produkují. To je i důvod proč mravenci kolonie mšic na ovocných stromech ale i jinýchrostlinách chrání. Je to pro ně snadný zdroj levné energie.Každý kdo se někdy pokusil zničit mravenčí hnízdo v trávníku nebo záhonu na zahradě ví, žeto vůbec není snadná záležitost. Jistě můžete využívat různých metod, jako jsou vyplavení,horká voda, jedové návnady, nebo superfosfát. Ty ovšem budou většinou spíše mravencenutit k přestěhování, v horším případě způsobíte lokální přehnojení půdy se všeminegativními důsledky. Existují ale i jiné metody. Například aplikace hlístic do mravenčíhohnízda. Hlístice dokáží najít, napadnout a zahubit mravenčí larvy. Takové mraveniště pakpostupně vyhyne nebo se mravenci iritovaní přítomností hlístic odstěhují. Výhoda tohotořešení je, že je 100% přírodní a zcela bezpečné.Nabízí se ale ještě jedna možnost, jak mravence odradit od ochrany mšic na ovocnýchstromech. Tou je podle kolegů z Výzkumného ústavu ovocnářského v Holovousích instalacepítek s cukrovou nebo medovou vodou. Taková pítka vyrobená například z kapátka, nebolahvičky od nosních kapek umístíme k patě stromu poblíž mravenčí cestičky a pravidelnědoplňujeme sladkou tekutinu. Mravenci, kteří najdou vydatný zdroj cukru při zemi, pak nemajídůvod věnovat se „chovu“ mšic v koruně.

Nejnovější várku dotazů nám poslala paní Kuttelvašerová, vezmeme to postupně a budetoho víc: Letos mám problém ne skleníku s housenkami přikládám foto nejsem si jistá zda je tobělásek nebo něco jiného. Večer vidím ve skleníku malé hnědošedé můry. Běláska jsemviděla jen v únoru se vylíhl 1 nebo 2 teď jsem ho tam už neviděla třeba měsíc. Pomohl bypřípravek Bora, zálivkou do půdy? V půdě nacházím motýlí kukly, jednu jsem dala doskleničky a vylíhla se malá hnědošedá můra, foto bohužel nemám. Housenky stále přibývají ikdyž kontroluji rostliny a likviduji housenky sběrem a zamáčknutím tak za pár dní jsou další.Ožírají mladé papriky, rajčata, kedlubny.Bělásci samozřejmě preferují brukvovitou zeleninu podobně jako například zápředníčekpolní. Na paprikách, rajčatech a další zelenině škodí často černopáska bavlníková a různédruhy píďalek nebo můrovitých a mnoho jiných motýlů. Z pohledu ochrany nás nemusí moctrápit o jaký druh se jedná. Důležité je si povšimnout, kde se dané housenky kuklí, tak jako toudělala naše tazatelka. Pokud při kuklení zalézají do půdy, je samozřejmě možné použíts úspěchem zmiňovaný přípravek Bora na bázi entomopatogenní houby Beauveria bassiana.Existuje ale jedno snazší a univerzální řešení. Na list je možné postřikem aplikovat bakteriiBacillus thuringienss kurstaki, která je obsažena například v přípravku Lepinox plus.Výhodou je, že účinkuje stejně efektivně proti naprosto všem druhům housenek. Problém takbude snadno vyřešen.Ve skleníku se opět jako každý rok začínají množit svilušky. Zrovna zvažuji objednávku odBiocont co by bylo nejlepší? Nebo raději mix druhů? Ve skleníku je ve dne 30 v noci 6stupňů.Který z druhů bude vhodný, Phytoseiulus persimilis, Amblyseius swirskii, Neoseiuluscalifornicus?Univerzální první volbou je samozřejmě Phytoseiulus, který ale nemá příliš rád moc vysokéteploty. Amblyseius zase nemá moc rád chladno a vyžaduje stabilně vysoké teploty a tedy doskleníku s amplitudou 6 až 30 °C nebude vhodný. Jako nejlepší volba se tak jeví Neoseiulus,který je aktivní při teplotách 13-32 °C. Vhodná může být i kombinace s Phytoseiulem, který jeponěkud žravější a rychleji se vyvíjí. A ještě zvažuji CRYPTOBUG-L 1000 larev na puklice, slunéčka bych objednávala poprvé, jeto dost drahé 4000,- váhám zda přijdou živá a zda to opravdu pomůže a jestli se ve skleníkuudrží delší dobu, jestli dorostou v dospělce a znovu se rozmnoží. Přípravek Cryptobug obsahuje dravá slunéčka Cryptolaemus montrouzieri. Ta je možnévyužívat proti červců, puklicím a mšicím. Určitě bych se nebál, že nedorazí živá, ale určitěbych s aplikací posečkal na teplejší období. Pokud teplota ve skleníku klesá k 6 °C určitě jeto může poškodit. Minimální vhodná teplota se uvádí 16 °C. V uzavřeném skleníku nebozimní zahradě samozřejmě vydrží dokud budou mít potravu, zvláště vhodné je aplikovatlarvy, které mají omezenou mobilitu a nemohou snadno uniknout. Dospělci z otevřenýchskleníků samozřejmě v letních měsících snadno uniknout mohou, zvláště při nižší nabídcepotravy.

Jeden z dotazů do naší poradny poslala v minulém roce paní Stružová. Aktuální ale bude promnohé zahradníky i letos. Co se tedy stalo? Cuketa se po kroupách změnila v zelenou sežlutými skvrnami (jako mlok). Soused má stejný vzhled patizonu a jinde mají  také "mločí"dýni. Plod cukety je sladký, jíme ho a nic nám není. Světlezelená cuketa touto proměnouneprošla a pěstuji ji vedle sebe. Žluté skvrny na cuketě s kroupami nesouvisí, je to jen shoda náhod. Dozajista s jedná se ovirovou mozaiku tykvovitých, která napadá cukety, dýně, okurky a jiné blízce příbuznérostliny. Virus přenáší sající mšice a ploštice. Proti virovými chorobám není dostupná žádnámetoda ochrany. Pokud rostlina postupně začne chřadnout a přestává plodit, je třeba jiodstranit, aby nesloužila jako rezervoár pro další šíření viru. V závěrečné fázi sezony však jižžádné zásahy nemají valného smyslu. Určitě se nemusíte bát, že byste si mohli uškoditpojídáním takových plodů, pokud není ovlivněna chorobou jeho chuť, můžete ho směle jístbez rizika.

Na konci dubna jsme dostali tento dotaz: …chtěla bych se informovat ohledně vámivyvinutého prostředku NEMASIL FORTE. Pokud je prostředek účinný na vrtuli třešňovou,bude úspěšný i na vrtuli ořechovou? Posledních pár let nám napadá ořešák, který je starýmnoho let, proto je postřik celého stromu nereálný. Chtěla bych tedy vyzkoušet přípravek saplikací do půdy. Děkuji E. HokrováVrtule ořechová je z hlediska ochrany poměrně komplikovaný škůdce. Samozřejmě můžeteprovést postřik přípravkem Spintor, který ale vzhledem k velikosti stromu bude jen nesmírněobtížný. Takový postřik by se prováděl v době náletu dospělců (podle žlutých lepovýchdesek). Omezit napadení můžete i rozvěšením žlutých desek na neosluněné části koruny,alespoň ve výšce 2-3 m. Mimo toho je nutné důsledně likvidovat odvozem všechny spadanéořechy. Vrtuli v půdě dokáží po přerytí celkem dobře zlikvidovat i slepice. Hlístice, na kteréjste se ptala samozřejmě účinné budou. Je třeba je aplikovat do zkypřené půdy po vrcholunáletu dospělců, aby byly připravené v době, kdy larvy začnou zalézat do půdy. Aplikovatmůžete i entomopatogenní houby např. Supresil, Naturalis, které vrtule též hubí a s hlísticemipůsobí synergicky.Dlužno ale podotknout, že těmito opatřeními se výskyt pouze sníží. Dospělci vrtulí sicepreferenčně napadají strom, pod kterým se vylíhnou, ale také jsou velmi dobří letci a pokudse v okolí vyskytují neošetřované stromy, s jistotou se i na váš strom každý rok dostanounoví jedinci z okolí.

Ochrání rostliny proti škůdcům a ještě podpoří jejich vývoj a růst. To jsou hlavní přínosy dvou nových přípravků, které vyvinuli jihočeští entomologové z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Oba přírodní preparáty jsou ekologicky šetrné. I proto je o ně mezi pěstiteli velký zájem.CELÝ ČLÁNEK ZDE